Příroda Kréty

Je to středomoří a přece trochu ne

Reliéf - Podnebí - Rostlinstvo - Zvířátka

Reliéf

Jsou to skoro samé hory. Vysoké. Na severu jsou u moře občas roviny, terén tam klesá většinou povlovně, na jihu je to prudší.

Kréta: jižní nížina a hory
Západní cíp Meserské nížiny

Jediná nížina Kréty je Meserská nížina, náhodou jde i o největší nížinu v celém Řecku (oni jich moc nemají).

Na Krétě jsou tři veliká pohoří. Od západu jsou to Lefka, Ida a Dikti. Hornatý je celý ostrov, ale tahle pohoří jsou opravdu hustohory velikosti třeba Tater.

Kréta: červená hlína
Červená hlína je pro Krétu typická


Zkameněliny z Gouves

Kréta: vápencová skála
Metamorfovaný vápenec s vysokým obsahem železa

Geologicky tvoří Krétu veliká vápencová kra, která vystoupila v rámci stejného vrásnění, které vytvořilo jugoslávské hory a Malou Asii. Zrovna na Krétě se to jako zatáčí. Africká pevninská deska těsně pod Krétou naráží na eurasijskou desku, proto je jižní pobřeží Kréty strmé a severní povlovné.

Ten vápenec je hnědý, špinavý a má spoustu divných přímesí. Žádný mramor. Barva hlíny je na Krétě tím pádem hnědá až červená. Hodně zvláštní to je. Když je u nás třeba kolem Žatce červená hlína, tak je to vidět akorát na jaře, ale tady na Krétě jak vláčejí olivové sady a nic v nich neroste, je to hodně zvláštní pohled.

Můžete se podívat na stránku s fotkami hor.

Podnebí


Průzračný potok z hor pospíchá do Lybijského moře

Subtropy se vším všudy. Suché a teplé. V zimě prší, v létě ne. Na podzim je fakt sucho, ale stromy rostou. Hodně vodních toků, vlastně potoků, přes léto vysychá. Na podzim jsem v centrální části Kréty neviděl jediný živý potok. Až více na západě jeden protékal vesničkou Fodele a dole na jihu stékají bohaté potoky z pohoří Ida.

Roční období tu mají jinak než my. Mají tři: deště, kytky a zrání. Tak nějak to říkali, ale nepochopil jsem to moc.

Srážky na Krétě. V létě neprší vůbec, v zimě hodně prší i sněží.

Více grafů a informací o počasí na Krétě


Sněhové čepičky krétských hor v květnu

Přiletíte-li na Krétu na jaře, uvítají vás zdáli hory pohoří Ida sněhovými čepičkami. Prý je tam snad někde dokonce i sjezdovka, nejjižnější sjezdovka na severní polokouli.

Západ Kréty je lesnatější

Obecně se dá říct, že čím více jedete na východ, tím více má krajina charakter polopouště. V západním pohoří Levka Ori běžně rostou lesy, vypadá to skoro jako na Kosrice. Na úplném východě jsou zase po kopcích drobné trnité chcípající keříčky nebo prostě holé kamení.

Rostlinstvo

Porost Kréty je jiný na pobřeží a jiný v horách. Mrkněte na stránku s fotkami kytek.

Kréta: silnice, pole, moře
Typické severní pobřeží

Kréta: fíkovník
Starý fíkovník kousek od paláce Zakros


Porost svahů kolem planiny Lassithi

V nížinách a v přímořských rovinách jsou pole, rumiště, zahrady a olivové háje. Olivovníků je na Krétě několik desítek miliónů.

Na horách jsou polopouště, lesostepi, suché louky, sutě, olivové háje a vinohrady.

Když jdete od moře trochu do kopců, dostanete se do míst, kde rostou divné byliny a stromy. Izop, rozmarýn, tymián, cesmínové duby, rohovníky (stromy s karátovými semínky) a spousta keřů, většinou řečíků.

Rostliny ve městech a v turistických oblastech jsou vlastně zahrady a parky, přičemž tam jako stromy roste to, co si v Čechách pipláme v květináčích, než nám to chcípne. Prostě třeba pelargonky, fíkusy, palmy, mraky ibišků a tak.

Některé kytky rostou na Krétě stejně jako u nás (pampelišky, lipnice, sedmikrásky, slez, lociky), ale většinu věcí jsem znal jenom z květináčů.

Kam na Krétě nalijete vodu, tam něco vyroste. Ale zase je tam obecně sucho. Většina zajímavých rostlin roste kolem silnic, kanálů, u prasklých zavlažovacích trubek a v neprůchodných roklinách. Celé zemědělské Řecko je protkané sítí plastových zavlažovacích trubek (kromě nížin). Není to zrovna nádhera, ale ty olivovníky by jim tam jinak chcípaly.

Udává se, že na Krétě roste asi 2000 druhů kytek, přičemž 160 druhů je endemitických (to jest rostou jenom tady). Podívejte se na další fotky kytek.


Fóliáky poblíž Lendasu

Na jiží Krétě, kde je teplo, ale málo vláhy, se pěstuje zelenina ve fóliácích. Hlavně kolem Ierapetry se pěstují rajčata, pak se to vyváží do Evropy. Není to vždy úplně romantický pohled. Bílé plachty jsou vidět na kilometry daleko. Jedním potrubím vede voda, druhým hnojivo, třetí černá hadice je elektrika.

Kréta: fotka rostliny
Rohovník v kopcích
Kréta: fotka rostliny
Kvetoucí rohovník

Pochoutka: svatojánský chléb a nějaké citrusy

Svatojánský chléb na stromě

Karob, rohovník, svatojánský chléb

Ještě pár zmínek o rohovníku. Evidentně se jedná (po olivovníku) o nejčastější krétský strom. Česky se mu někdy říká "svatojánský chléb", řecky keration, anglicky a arabsky Karob (carob), latinsky Ceratonia siliqua, chorvatsky rogač. Když jsem jej ale viděl prvně, absolutně jsem nechápal, co se z toho stromu dá jíst. Kvetoucí rohovník neskutečně odporně páchne.

Teprve později jsem zjistil, že se ze stromu mohou jíst uschlé zralé lusky bez semínek. Lusky chutnají trochu jako čokoláda nebo jako chleba s medem. Je to sladké, zvláštně sladce to voní a musím se přiznat, že mi to děsně chutná, ačkoli lusk na pohled vypadá nevábně. Semínka rohovníku, která se nejí, mají všechna přesně stejnou hmotnost 1 karát (přibližně 200 mg, název příbuzný se slovem carob), a proto se v minulosti používala jako závaží v mincovnictví a šperkovnictví.

U nás se rohovník nebo karobová mouka dá koupit pouze v prodejnách zdravé výživy, akorát v Bille mají karobovou pomazánku (v regálu blízko medu), která mi docela chutná.

Další častý řecký keř je řečík lentiskový. Příbuzný pistácii, kvete nenápadně červeně v květnu. Pryskyřice z tohoto keře se v minulosti používala jako mastix. Řečíkem jsou porostlé mnohé kopce a kromě karobu je to snad jediná opravdu hojně se vyskytující dřevina. Něco mezi bylinou a dřevinou jsou skočce (ricinus), které ve větším věku dřevnatí, a fíkovníky (přesněji smokvoně). Oba tyto druhy rostou planě. Méně častý je planý marhaník granátový (granátové jablko). V alejích jsou často vysazovány eukalypty, původem odněkud z Austrálie.

Kréta: osel
Oslíček v Psichru

Kréta: ovce
Ovečky v Zakrosu

Zvířátka

Nic moc. Divokého nic, domestikovaného moc. Ovce, kozy, ale jenom v horách, tedy přesněji řečeno nikoli u moře (v Meserské nížině jsme viděli stáda ovcí). Ve městech polehávají pohublé kočičky a toulaví psi. Kočky vypadají egyptsky (akorát tu nejsou posvátné). Občas je qidění osel, ale v pobřežních turistických oblastech fakt ne.

Na toulavé psy si dejte pozor zejména při procházení příměstských rumišť. Já vím, normální lidi do rumišť nechodí, ale třeba pro mě to byly jedny z nejlepších krétských zážitků, hledal jsem víno. Místo vína jsem našel pelech několika toulavých psů. Cenili zuby a fakt jsem se bál.

Další fotky zvířat mám na samostatné stránce.

Endemitem ostrova Kréta jsou původní horské kozy Kri-kri se speciálním červeno-hnědým zabarvením. Žijí pouze v národním parku Samaria, na ostrově Svatého Theodora a na Ostrově boha Dia (to je ten velký ostrov naproti Heraklionu). Kri-kri je součástí spousty vyobrazení, symbolů a prodejních suvenýrů, běžně ale potkáte spíše normální kozu.

Kréta: kopulující psi
Krétská pouliční psí směska


Také obyvatel Kréty (foto Plaváček)

Nejkrásnější jsou samozřejmě kočičky.

Kréta > Příroda

Komentáře k této stránce - příroda Kréty na diskusním webu najih.cz

rady pro turisty, lenochy a dobrodruhy

kreta.rovnou.cz píše Yuhů, kontakt.
Deutche version Kreta - Kréta slovenská verzia - Kréta Česky