Heraklion

Heraklion (Iraklion) je hlavní a největší město Kréty. Heraklion leží na severním pobřeží ostrova skoro přesně uprostřed jeho délky.

Benátsko-turecká pevnost
Úzké uličky působí orientálně
Heraklion má třetí největší krétský přístav
Heraklion z dvaceti kilometrů

V Heraklionu je toho spousta a nic. Muzea, obchody, benátská pevnost, Řekové (115 tisíc), fontány, bordel, hradby, parky, prostě Řecko. Skoro z každého domu čouhají ocelové dráty, aby se nemusela platit daň z dostavěné nemovitosti.

Historický název Kandak (Chandak), to je z arabšttiny (Rabd El Kandak), znamená příkop (kolem města). Arabové Heraklion po nájezdu z roku 826 přejmenovali na Kandak a udělali z města nejvýznamnější tržiště s otroky ve středomoří. Nezdrželi se dlouho, ale jméno zůstalo i za opětovné vlády Byzance. Benátčané potom ve 13. století změnili název na Candia (přemýšlím, zda to nesouvisí se slovem "kandovaný") a vybudovali obrovský přístav a nakonec pevnost.

Benátská pevnost je zajímavá tím, že z ní ocelové dráty nečouhají. Postavena byla v letech 1523 - 1549 a to ocel ještě neznali (daně z nemovitosti už asi jo). V sedmnáctém století se pevnost po několik dlouhých let snažili dobýt Turci.

Náhled hledání na invia.cz
Ubytování v Heraklion v nabídkách všech cestovek

Kudy kam

Většina letadel přistává na letišti Heraklion, které je východně od města. Z letiště je to asi deset minut autobusem. Autobusák je blízko moře.

Jediná krétská elektrárna poblíž Heraklionu (Amoudara)
Ač metropole ostrova, Heraklion je provinční
Popelnice a strom
Čekání na červenou

Pokud do Heraklionu pojedete autem, zkuste zaparkovat někde u přístavu. Pokud se tam tedy dostanete. Křižovatky v Heraklionu jsou pro středoevropské řidiče očistec. Přikázaný směr jízdy tady znamená "doporučený směr", doprava se zahýbá i na červenou, místo přednosti zprava zde platí přednost drzejšího. Jednosměrky jsou řeckými řidiči obzvláště pečlivě ignorovány. Ze zdejších zvyklostí dopravy by šel do mdlob i leckterý ostřílený Pražák. A troubí se.

Jestli znáte pověst o knóssoském labyrinu a Théseovi, tak ten měl ještě docela kliku. Připravte se na to, že do Heraklionu se sice dá zajet, ale vyjez z něj je úkol docela obtížný. Ariadninu metodu niti (návrat stejnou cestou) nemůžete použít, protože jsou tu všude jednosměrky. Tedy pokud se je rozhodnete akceptovat.

Půjčování motorek je v Heraklionu spíše dražší než na jiných místech Kréty.

Muzeum

V Heraklionu je zajímavé muzeum se spoustou vykopávek z různých míst. Protože se na Krétě začalo kopat relativně pozdě, tak tady většina exponátů zůstala (exponáty z pevninského řecka najdete spíše v západoevropských muzeích). Heraklionské muzeum bývá děsně natřískané turisty, ale zase asi jak kdy. Prohlídka muzea zabere dvě až tři hodiny a je docela zajímavá.

Takovým nejvíc centrem města je Benátské náměstí (el Venizelou Platia), kde je lví kašna. Zástavba v centru je původně benátská (takže renesanční). V oblasti bývalých hradeb s dělostřeleckými baštami najdete parky.

Heraklionu je z hlediska turistů nutno připsat i klady. Málokde na Krétě nakoupíte zeleninu jako tady. A je zde vidět běžný řecký život.

Ulice k nábřeží

V moři naproti Hereakleionu je ostrov Boha Dia. Je hnědý, opuštěný a žijí na něm pouze kozy kri-kri. Je dobře vidět z letadla.

Varianty názvu: Iraklio (to velmi často), Irákleio, Íraklio, Erakleio, Erakleion, Iraklion, Herakleion, (a z arabštiny) Candac, Kandak, Candia. Řecky Ηρακλειο. Letiště má mezinárodní kód HER.

Historie Heraklionu

Na nynějším místě založili pořádné město až Arabové, tedy Saracéni, v roce 824. Podstatou jejich založení bylo vybudování obrovského příkopu kolem města, od toho se město pojmenovalo kandak = arab. příkop. Díky příkopu bylo město chráněno nejen zvenčí, ale též zevnitř, aby nemohli utíkat otroci, se kterými se v Kandaku obchodovalo.

Benátská pevnost

Přístav byl od té doby využíván jako útočiště pirátů útočících na Byzantskou říši, což Byzantincům působilo spoustu nepříjemností. Roku 961 pak Byzantinci zaútočili, město dobyli, vyplenili a později i ovládli.

V roce 1204 město Heraklion koupili Benátčané, myslím ale, že ne přímo od Byzance, ale od Křižáků, kteří neměli čím zaplatit za přepravu na čtvrtou křížovou výpravu, ale zato dobyli Cařihrad, takže jakoby mohli disponovat byzantskými lény. Po Kandaku koupili Benátčané celý ostrov. Italsky se městu začalo říkat Candia, kterýžto název se v některých kontextech potom používal pro celý ostrov.

Ve starém městě jsou některé domy opuštěné

Pravoslavný kostel z benátského období

Benátčané příkop kolem města ještě prohloubili a postavili silnější opevnění až 40 metrů tlusté, které se včetně bašt většinou zachovalo dodnes. Také postavili novou pevnost u přístavu.

Od roku 1647 do roku 1669 obléhali Heraklion Turci. Na obou stranách byly desetitisíce obětí, než se nakonec Heraklion vzdal. Turci jej přejmenovali prý na Megalokastro (tzn. velký hrad, ale nezní mi to turecky), ale během jejich vlády se přístav zanesl, a tak se přestal používat. Roli obchodního centra Kréty převzala západnější Chania, která pak byla až do roku 1972 považována za hlavní město ostrova.

Většina Turků z Heraklionu odešla r. 1898, když Kréta získávala samostatnost. Další potom odešli po řecko-turecké válce ve dvacátých letech 20. století, od té doby je město zcela řecké. Po zisku samostatnosti se Řekové rozhodli přejmenovat město na něco řeckého a vybrali si bájného hrdinu Heraklea, u nás známého spíše jako Herkula. Údajně to má také souviset s názvem blízkého přístavu z římských dob, jenž slul Heracleum.

Mrkněte kdyžtak na podrobnější historii ostrova Kréta.

mapka centrální Kréty