Historie Kréty

koncentrované dějiny půlky světa

Tuto historii píšu zpaměti, proto mě prosím neberte zcela za slovo.

Minojská doba - Římské období - Byzanc - Arabský vpád - Benátčané - Turci na Krétě - Moderní řecké dějiny

Minojská doba

Kréta se nejvíce proslavila Minojskou civilizací. Bez mínojských věcí by šlo o obyčejný řecký ostrov.


Akrobati na minojské fresce skáčou přes býka

  • Vrchol minojské civilizace je mezi roky 1700 - 1450 př.n.l. Tomu se říká vrcholná palácová doba.
  • Předtím byla ještě starší palácová doba, to bylo 2000 - 1700 př.n.l.
  • Po roce 1450 byla ještě pozdní doba palácová, asi až do roku 1100. Tou dobou už ale válčili s Mykénami, ke konci už jenom mleli z podstaty a dostali se pod vliv Mykén z Řecké pevniny.

Lepší bude znázornit to tabulkou se souvislostmi

Letopočet Jméno krétské epochy Dění na Krétě Dění ve světě
2000-1700 př.n.l. Starší palácová doba Základy paláců Knossos, Zakros, Malia a Festos.
Fantastická keramika. Kamenná pečetidla, z Egypta převzaty náznaky písma.
V Egyptě je Střední říše, velké pyramidy už dávno stojí.
Končí doba měděná a kamenná, pomalu začíná bronz.
Po celé Evropě ještě běhají vlci a bezejmnenné národy stavějí Stonehenge.
kolem r. 1700   veliké zemětřesení, paláce zbořeny  
1700 - 1450 př.n.l. Mladší palácová doba Vrchol minojské epochy.
Veliké paláce znovu postaveny.
Divadlo, býčí zápasy, splachovací záchody, kanalizace, dekorativní keramika, fresky.
Žádné války.
V Egyptě je Mladší říše.
Židovské kmeny přicházejí do Palestiny.
V Krušných horách se asi začíná těžit cín.
doba bronzová
V Chetitii (Malá Asie) začíná železo.
kolem r. 1450   veliká krétská katastrofa způsobená pravděpodobně výbuchem nedaleké sopky Théry a invazí Mykéňanů. Všechno zničeno.  
1450 - 1100 př.n.l. Pozdní palácová doba Vládnou Mykéňané, což už jsou zcela jistě Řekové.
Paláce obnoveny, nové paláce Tilissos, Agia Triada.
Rozvoj zámořského obchodu.
V Čechách Knovízská kultura (kousek od Slaného)
Koncem tohoto období byla Trojská válka. Možná souvislost s tzv. Mořskými národy, kteří zničili Chetitskou říši.
po r. 1100 př.n.l. starověká doba temna úpadek kultury, pronikání řeckých Dórů.
Homér, který touto dobou básnil Illias, mluví o Krétě jako o ostrově s devadesáti městy a mnoha jazyky.
úpadek kultury takřka po celém starověkém světě
od r. 500 př.n.l. klasická řecká doba Kréta je v klasickém Řecku nevýznamná, Knóssos soupeří o moc s Gortysem. Řecko-perské války.
Klasická řecká kultura, filosofie, drama atd.
V Čechách Keltové.
kolem r. 300 př.n.l Ptolemaiovci Kréta poprvé ovládána odjinud (z Egypta řeckými vládci) Ptolemaiovci jsou egyptskými  nástupci Alexandra Velikého.

Tabulka vám má ukázat na fakt, že samotná minojská kultura je velice dávná. Je mnohem starší než klasické řecko s Aristotelem a Alexandrem, je starší než trojská válka a Homér. V klasické řecké době ale Kréta hrála pouze roli bezvýznamné provincie.

Ještě chvíli o minojské době

Kréta: freska s delfíny
Detail fresky s tančícími delfíny

Ve vrcholném období minojské civilizace žily prý na ostrově Kréta 2 milióny obyvatel. Jenom pro přirovnání -- trvalých obyvatel je nyní na Krétě asi půl miliónu a v sezónně navíc půl miliónu turistů.

Minojské období je vůbec první evropskou kulturou. Od minojské se odvozuje kultura mykénská, od mykénské řecká, od řecké se odvozuje kultura římská. Význam není potřeba zdůrazňovat.

Z minojského období jsou známé tři druhy písma:

  • Nejstarší jakoby hieroglifické, převzaté patrně z Egypta. Jedinou památkou je Phaistoský disk částečně rozluštěný. Ten ale možná vůbec nepochází z Kréty.
  • První ryze krétské písmo je takzvané lineární písmo A, které dnes nikdo neumí přečíst, netuší se, jakým je jazykem.
  • Mladší lineární písmo B je rozluštěno -- je psáno řecky! Zdůrazňuji, že se jedná o období asi tisíc let například před Aristotelem.

Úpadek mínojské a mykénské civilizace, Dórové

Tohle případně přeskočte, je to nuda. Obecně se soudí, že mínojská civilizace zanikla pod náporem kultury mykénské, která mocensky přicházela z pevninského Řecka, zejm. z Mykén. Osobně o tom nejsem moc přesvědčený, spíš se mi líbí teorie o zániku civilizace výbuchem ostrova Théry a následným zničením měst přílivovou vlnou a zničením zemědělství jedovatým popelem. Ať je to jakkoli, je jisté, že v průběhu čtrnáctého století př.n.l. se kulturní těžiště posouvá do pevninského Řecka. Pak ta kultura mínojsko-mykénská ve vrcholné době bronzové dále vzkvétá, jejími nositeli jsou Achájové. Ale přibližně po roce 1210, kdy se pravděpodobně trójskou válkou ukončilo dlouhé období zmatků (srovnej např. útoky tzv. mořských národů na Egypt, vyvrácení Chetitské říše), to jde s Achájci z kopce. Zapomněli lineární písmo beta a jediné, co jim z tohoto období zůstalo, byly o pár století později básničky nějakého Homéra. Obvykle se tato katastrofa -- zánik předklasické civilizace -- dává do souvislostí s vpádem Dórů a s nástupem používání železa, jenomže oboje přišlo asi o sto let později a bylo to pozvolné.

Dórové byli sice blízkými příbuznými Achájů (soudě podle jazyka), v praxi měli ale podstatně zaostalejší kulturu a společenské návyky. Oproti Achájům měli ještě kmenové zřízení. Dórové na Krétě brzo převládli. Od desátého století do doby římské na Krétě sídlili a do záležitostí velkého světa nijak podstatně nezasahovali (události jako např. velká kolonizace, řecko-perské války, makedonská invaze apod. šly zcela mimo jejich zájem).

Římské období

Kréta: rozvaliny města Gortis
Desítky staveb někdejšího římského Gortisu

Římané dobyli Krétu v roce 67 př.n.l., což jen tak pro orientaci zhruba spadá do doby G. I. Caesara -- tenkrát se Řím docela rozpínal po celém středomoří, Kréta přišla na řadu jaksi bokem. Podstatou římské vojenské akce byl Knóssos a jeho definitivní srovnání se zemí. Velice se to líbilo občanům města Gortys, které s Knóssem soupeřilo o hlavní vliv. Nejdůležitějším římským městem byl pak v římském období právě s Římem loajální Gortis. Gortis byl hlavním městem provincie, do které spadala i Libie. V Gortisu, ač spadal pod Řím, se mluvilo jazykem římských elit -- řečtinou.

Byzanc


Kréta je poseta prastarými kostelíky

Po rozdělení Římské říše se Kréta stala koncem čtvrtého století součástí Východořímské říše, tedy říše Byzantské. Byzantská říše pro nás dnes zní trochu orientálně, ale vyznačuje se dvěma důležitými charakteristikami:

  • je to říše křesťanská
  • je to říše převážně řecká

Byzantinci vládli na Krétě s přestávkou arabského vpádu až do roku 1212, kdy ostrov po čtvrté křížové výpravě podstoupili Benátčanům.

V počátku byzantského období hrál hlavní roli stále jihokrétský Gortys (dochovaný kostel z té doby).

Arabský vpád

Kréta: mešita, Rethimnon
Arabská mešita v srdci města Rethymon

V roce 824 na ostrov vpadli Arabové a ovládli ostrov až do roku 961. Prý všechna města zničili. Pokud si chcete udělat představu, kdy to asi tak bylo, tak si představte Velkomoravskou říši, její úpadek a první Přemyslovce. Do tohoto období patří plná arabská dominance na mořích a velké arabské vítězství nad byzantským loďstvem u ostrova Chios.

Po Arabech zůstalo silně opevněné obchodní středisko Kandak (Chandac, Candak), což prý znamená příkop. Tehdy šlo o největší středomořské tržiště s otroky. Jméno Kandak se používalo dlouho, ale dnes se to místo jmenuje Heraklion a je hlavním městem Kréty. Vizte podrobnější historii Heraklionu.

Proč se nejvíc obchodovalo s otroky ve Středomoří? Islám se staví velmi odmítavě proti otroctví. Prakticky nepřipouští, aby se nějaký Arab nebo obecně Muslim vůbec stal otrokem. To v období raného středověku v arabských zemích zásadně snížilo nabídku volných otroků, která se musela omezit na nevěřící (z pohledu Islámu). Tím pádem se zvýšila cena otroků, takže obchodníci dovážející otroky z Ruska, střední Evropy a z Guiney měli obrovskou motivaci do takového obchodu jít. (Za významného dodavatele slovanských otroků se například uvádějí oba čeští Boleslavové.) Islámské země se tak paradoxně staly hlavními příjemci otroků a to až do osmnáctého století.

Druhá vláda Byzance

Arabské období na Krétě se skončilo, když Byzantinci dobyli Krétu zpět v době oslabení Abbásovského chalifátu.

Benátčané

Jak Byzantská říše slábla pod útoky Turků či Křižáků a jak vyhnívala zevnitř, ztrácela schopnost udržet si provincie. Proto Byzantinci Krétu raději prodali Benátské republice za symbolický poplatek (roku 1212). Benátská republika ovládala obchod ve východním středomoří, mimo jiné bohatla na dopravě Křižáků.


Centra velkých měst jsou tvořena renesančními domy


Za Benátčanů vzkvétala malba ikon (k vidění v klášterech)

Kréta se Benátčanům hodila jako základna. Nechávali obyvatelstvo žít v pohodě, mluvit řecky a vyznávat křesťanství, takže je tato doba v řeckých dějinách hodnocena pozitivně. Za vlády Benátčanů se postavila spousta pevností (které později Turci ještě vylepšili) a zavlažovacích větrných mlýnů (které ovšem Turci nevylepšovali). Stejně jako jsou centra českých měst tvořena domy gotickými a renesančními, stará krétská města jsou plná domů benátských (tedy renesančních). Některé kostely jsou přestavěny na mešity (a pak zase nazpátek, ale minarety zůstaly).

Benátské období je velmi dlouhé, ač se to při pohledu na čísla nezdá (1212 - 1645). V českých dějinách je to obrovské období od Zlaté buly sicilské přes vrcholné Přemyslovce, všechny Lucemburky a Jagelonce až téměř do konce třicetileté války. Po pádu Cařihradu (nyní Istanbul) do tureckých rukou v druhé polovině 15. století se Kréta stala útočištěm uprchlých malířů ikon (opravdoví učenci zdrhali až do Itálie a posilovali tam vrcholnou renesanci).

Turci na Krétě


Pevnost v Kandaku (Heraklion) odolávala Turkům 22 let

Od svého dobytí Kréty v roce 1645 byli Turci na Krétě obyvatelstvem nenáviděni. Tedy aspoň se to říká. Přinesli s sebou Islám a osmanské zvyky, možná i turečtinu, nevím. Každopádně po celou dobu měli problém podrobit si horské oblasti ostrova (ty hory jsou opravdu veliké a složité). Půlka vesnic má svůj příběh o tom, kam se schovávali proti Turkům do jeskyní (nebo proti Němcům za války? nebo proti komunistům po válce?).

V devatenáctém století vzniklo na pevnině Řecké království. Oficiálně se o tom mluví jako o národně osvobozeneckém hnutí, ale já si spíše myslím, že šlo o snahu Anglie a Francie oslabit Turecko jeho štěpením. Podobně si mocnosti vynutily autonomii Kréty v rámci turecké Osmanské říše. Nakonec se Kréta po nějaké malé válce v roce 1900 osamostatnila a brzo se připojila k Řecku, myslím že v roce 1913.

Moderní řecké dějiny

U nás se málo ví, že v roce 1922 byla Řecko-Turecká válka. Řekové zpočátku vyhrávali, ale pak prohráli. Ale od té doby jsou na sebe naštvaní, vizte např. Kypr. Ve dvacátých letech muselo Krétu opustit 25 tisíc Turků. Ach ty odsuny, prokletí Evropy!

Kréta: památník
Památníky padlým

Druhá světová válka se na Krétě také hodně vzpomíná. Němci udělali myslím v roce 1941 útok na Řecko (když to Italové nezvládali), Řekové prohráli a stáhli se na Krétu. Němci se na Krétě v r. 1941 vysadili z letadel a ostrov prakticky obsadili parašutisty. Hodně se bojovalo o letiště, spojenci hrubě podcenili jejich strategický význam. Co do úspěšnosti akce jde možná o nejlepší výsadkovou akci v dějinách. Potom se Němci vyloďovali tuším někde u Chanie a obě strany tam měly dost silné ztráty. Je to taková smutná kapitolka. V roce 1944 dobyli spojenci Krétu zpět.

Nejmodernější dějiny už Kréta sdílí s celým Řeckem. Vyhrabali se z diktatury a ačkoli mají třetí nejsilnější komunistickou stranu (po Rusku a Česku), užívají si vesele demokracie. Teď jsou i v Evropské Unii a přijali euro (euro jako platidlo nahradilo v roce 2003 drachmu). Zajímavé je, že při tom přijímání eura Řekové falšovali výkazy, aby splnili Maastrichtská kritéria pro fiskální schodek. Prasklo to na ně ale až po třech letech, takže jako nic. Tato příhoda dostatečně vystihuje současnou řeckou náturu. Řecko je z Evropské unie největším příjemcem dotací přepočtených na osobu (asi dvacetkrát víc než Česko), a to včetně nově přistoupivších zemí. Někdo si to holt umí zařídit. Dotace se poskytují zejména na lisování oleje, aby ho mohli draho vyvážet, a na stavění čtyřproudových silnic skrz hory odnikud nikam.

Kréta > Historie

Komentáře k této stránce - historie Kréty na diskusním webu najih.cz

rady pro turisty, lenochy a dobrodruhy

kreta.rovnou.cz píše Yuhů, © 2004 - 2023, +420 732 746 901, info@rovnou.cz kontakt.