Řecká jídla

Taverny, ovoce, řecká jídla, exotika

Restaurace, taverny - Takzvaně řecká jídla - Jídlo s sebou - Ceny v tavernách - Alkohol - Ovoce a zelenina - Cukroví

Poznámka: tento text vzniká postupně od roku 2003 do 2014. Některé ceny nemusejí platit.

Restaurace, taverny

V krétských restauracích se dá jíst docela dobře. Máte-li štěstí, večeři pořídíte za 12 euro i s vínem (je to trochu dražší než třeba na Rhodosu), přičemž to jsou ceny konce sezóny. Číšníci vám u té večeře budou tvrdit, že je typická řecká kuchyně, ale to budou kecat.

Kréta: jídelní lístek
Hodně restaurací má typický evropský jídelníček

Kréta: vchod do taverny
Nejlepší taverna, kterou na Krétě znám - Mythos, Chersonissos


10 % sleva pro Čechy na jídlo i pití. Mluvíme česky

Typická řecká kuchyně je totiž něco hodně divného. Byli jsme v jedné opravdové taverně a jedli jsme tam věci, které jsme nikde jinde ani neviděli, ani nečetli. Nebylo to špatné, ale evropskému žaludku svědčí spíše ty komerčnější věci z běžných turistických restaurací (jsou otestovány jinými turisty).

Když to zjednoduším, v Řecku se jí maso a zelenina. Kamarádka, která na Krétě studovala, mi popisovala zážitky ze školní jídelny, kdy běžně dostávala kusy masa, které by se u nás dělily mezi pět lidí, s kopcem zeleniny. Naše klasické přílohy jako hranolky, těstoviny nebo rýže  se připravují hlavně turistům, do řecké kuchyně v podstatě nepatří. Evropský chléb je tu neznámý (nahrazuje se pitou), brambory se moc nevaří.

Tavernu, do které se posadíte, vybírejte podle cen a podle množství lidí. Kde je hodně lidí, tam je dobře. Nenechte se přemluvit číšníkem. Na Krétě stojí číšníci před restaurací (většinou jde o venkovní otevřenou restauraci) a mohutně lákají kolemjdoucí. Kdybych to neznal, tak bych se nechal přemluvit velmi snadno (a pak buď platil moc, nebo jedl nekvalitně). Když už se necháte přemluvit, tak počkejte, než vám nabídnou slevu (fakt to dělají a dodrží to).

Některé zájezdy nebo pobyty se dají koupit už s večeřemi. Já bych do toho nešel. Jednak to může být dražší, ale hlavně ta cestovka může večeře objednat v nějaké hnusné taverně, takže si tu svou dobrou tavernu nebudete moci vybrat.

Teď vám možná přijde zvláštní, že říkám, že se dají restaurace a taverny vybírat. Na Krétě to ale opravdu jde, mluvím teď o turistických oblastech a centrech měst. Restaurace jsou tu rozprostřeny velmi hustě a jídlo v nich dostanete prakticky neustále od poledne do půlnoci.

Takzvaně řecká jídla

Kréta: prostřený stůl
Menu pro pět lidí se vejde do osmdesáti euro

Kréta: gyros
Ukázková porce gyrosu s hranolkami, pitou a tsatsiki


Tzatziki, čti caciki, též tsatsiki. Okurkový salát s česnekem a jogurtem, podávaný často k masu.

Gyros

Gyros je asi nejznámější řecké jídlo. Slovo gyros sice označuje původně to koření, které se dává na maso, ale dnes se pod pojmem gyros myslí i to jídlo -- kořeněné maso opékané na rožni. Na Krétě (a myslím, že v celém Řecku) se gyros dělá v naprosté většině z vepřového masa, výjimečně ze skopového. (Když si dáte gyros někde u Arabů v Praze, tak dostanete drůbeží).

Jsou dva hlavní způsoby, jak se gyros podává:

  • s hranolkami a s omáčkou tsatsiki na talíři (a s oblohou)
  • nebo v arabském chlebu -- v pitě -- do ruky

V restauracích na Krétě dostanete gyros častěji na talíři s hranolkami, výjimečně také s kouskem pity. Podstatnou částí pokrmu je omáčka tsatsiki (tzatziki nebo jak se to píše, výslovnost [caciki]), což je jogurt se strouhanou okurkou a česnekem a s kořením. Je to velmi dobré. Kéž by se v Čechách podávalo tsatsiki namísto tatarky!

Porce Gyrosu stojí v běžných restauracích od osmi do patnácti euro. Uvidíte-li za sedm, máte štěstí. Gyros v pitě stojí čtyři až pět euro (v Praze 70). Ke gyrosu v pitě si vyžádejte plastovou vidličku, protože vyžírat kousky masa za chůze pusou je velmi ... jak to říct ... neevropské.

Správně se má maso s kořením gyros opékat ve velkém množství na velikém vertikálním rožni a odspodu odřezávat. Některé malé restaurace by ale tolik masa nezaplatily, a tak dělají gyros na pánvi. Je to mastnější a není to tak dobré.

Majitel pravé řecké taverny v Malii nám odmítl gyros udělat s odůvodněním, že gyros není typické řecké jídlo. Vyjádřil se o něm jako o "laciném masu pro turisty" a ještě nám nakreslil obrázek vepře a odkud že se to laciné maso odřezává. Má možná pravdu, ale gyros byste si na Krétě rozhodně neměli nechat ujít. On možná Gyros ani nepatří mezi původně řecká jídla, ale čert ví, je to jedno. Mají ho tu všude.

Suvlaki (souvlakia, souvlaki)

Suvlaki jsou grilované jehly se skopovým nebo jehněčím masem. Chuťově se může blížit gyrosu, podává se také s hranolkami nebo v pitě, často s tsatsiki. Suvlaki je prostě opékané skopové, akorát myslím, že se to koření spíše dobromyslí a saturajkou než gyrosovým kořením. 


Grilované jehly suvlaki.


Vařené maso s vývarem a citrónem

Skopové

Skopové či jehněčí maso je vůbec řeckou specialitou. Budete-li mít možnost, rozhodně něco z toho ochutnejte, i kdyby to mělo být dražší. Upřímně tvrdím, že jsem nikdy nikde nejedl lepší maso než v Sitii, byla to nějaká skopová kotleta či co.

Musaka (moussaka)

Musaka pro turisty je něco jako zapečená bramborová kaše s lilkem. Opravdová musaka jsou smažené lilky, občas smažené brambory a cukety, prokládané mletým masem (skopovým, hovězím), zalité bešamelem a zapečené. Typické řecké jídlo, dobré na hlad, ale nemůžu říct, že by mě nějak lákalo. Něco jako francouzské brambory se smetanovou omáčkou. Zase asi jak kde, kdyby do toho nedávali brambory, tak by mi to chutnalo. Podstatné v tom mají totiž být ty lilky.

Kalamari


Běžná porce rybího masa s mohutnou oblohou


Čerstvé chobotnice čekají na úpravu ve stylu kalamari.

Kalamari (též kalamarakia) je nějaké osmažené svinstvo z moře, asi chobotnice. Moc dobré. Kdo jezdíte do Chorvatska, tak to znáte. Smaží se v těstíčku z bílku, může být zajímavě kořeněné. Konkrétní úprava kalamár se v různých tavernách může lišit velmi podstatně.

Dost často můžete dostat také nějakou rybu v nejrůznějších úpravách, obvykle se spoustou zeleniny.

Kleftiko

Různé druhy masa (kuřecí, jehněčí) se zeleninou či brambory, vařené a pečené většinou v alobalu. Jiná verze jídla je prostě pečené kuřecí stehno.


Skopové s jakýmsi druhem musaky


Řekové jedí hodně masa. Včetně králičího (na stifado). Na fotce vidíte chudáčky králíčky.

 

Stifado

Dušené králičí nebo hovězí maso v červené omáčce na kyselo s cibulí.

Dolmades

Viné listy plněné čímsi jako rizotem, někdy se to podává s kyselou smetanou, někdy s tsatziki. Moc mi to chutná.


Dolmades


Tak zvaná "řecká kuchyně". Nahoře vidíte rajče = gemistu. Vlevo kaše z cizrny, úplně vpravo musaka.

Gemista

Čte se "jemista". Grilované rajče plněné kořeněnou rýží. Děsně dobrá věc.

Dakos


Dakos. Moc dobré (foto Jana Rosa)

Chléb s rajčaty a ovčím sýrem utopený v olivovém oleji. Taková svačinka.

Řecký salát - choriatiki

Pokud si třeba v Praze dáte Řecký salát, tak se to od skutečného řeckého salátu bude lišit ve čtyřech věcech. Sice se bude skládat z rajčat, okurek, paprik, salátu, červené cibule a oliv, ale řecký salát navíc

  • bývá z velmi čerstvé zeleniny,
  • bývá s čerstvým olivovým olejem (panenským) a s lépe naloženými olivami, což chutná tak nějak lépe,
  • bývá ho podstatně více
  • a ten sýr na něm (feta) je myslím většinou ovčí a v českých zemích jej asi nekoupíte.

Řekové říkají salátu choriatiki. Budete-li chtít, salát vám připraví bez oliv nebo bez cibule. Důležité je vyzkoušet polití olivovým olejem, který může chutnat hodně jinak, než čekáte.


Řecký salát choriatiki. Okurky, rajčata, cibule, paprika, olivy a hlavně ovčí sýr feta. Polévá se místním olivovým olejem.


Typickou přílohou jsou hranolky. Vzácnější a chutnější jsou domácí opékané brambory.

 

Luštěniny

Ve středomoří se obecně jí mnohem víc luštěnin než u nás. Čočku v Řecku vaří normálně po česku -- tedy hnusně, politou navíc olivovým olejem. Naopak cizrnu umějí vařit výborně, dost mi chutná. Smrdí podstatně méně, než když se ji snažím vařit doma. Cizrnu navíc Řekové používají na přípravu mírně zkvašené kaše, což je opravdu zajímavé jídlo. Ještě víc nám chutnala cizrna pražená, jsou to výborné a levné oříšky na zpříjemnění cestování.


Vařená cizrna se salátem


Pražená cizrna na různé způsoby v oříškárně v Miresu.

Koření

V Řecku se koření o hodně víc než u nás. Taky se hlavně koření jinak. Naši majoránku, kmín, pepř a papriku tu moc nepotkáte. Hlavní složkou řeckých kořenících směsí jsou hluchavkovité kytky z kopců, tedy hlavně saturajka, tymián a pěstovaná bazalka. Spousta česneku, sušená cibule (čerstvá cibule spíše jenom v salátu). Hodně používají sladká východní koření jako skořici, hřebíček, badyán a římský kmín (ten hlavně do cizrny). Ostrou chuť dodává klasicky chilli, ale máloco je opravdu ostré.


Skořice se v Řecku prodává ve velkých svazcích.


Balené koření se kromě sběru dá i koupit v sáčcích pro turisty.

Italský vliv

Při příchodu do restaurace ihned automaticky dostanete předkrm (tzv. starters) ve formě kousků rozpečeného pečiva s česnekovým máslem. Protože se většinou nepočítá do účtu (někdy ano), bývá zvykem hradit předkrm v rámci spropitného.

Téměř v každé restauraci mají pec na pizzu a vaří špagety. Kvalitu italských jídel nemůžu posoudit (byv v Řecku jsem si je nedával), ale vypadaly slušně. Špagety v řecku doporučuju ochutnat spíš na Korfu, tam je do Itálie blíže.

Nakonec šnaps

Poté, co dojíte hlavní jídlo, vám číšník automaticky přinese malou štamprdli tvrdého alkoholu. Většinou to bývá rakie, ale může to být i ouzu (uzo, ounzo). Výjimečně k rakii můžete dostat zmrzlinu nebo melounový pohár. Pokud alkoholu neholdujete, většinou není problém odmítnout.

Jídlo s sebou


Logo největší sítě malých obchodů Ariadne

Počítejte s tím, že na Krétě je všechno asi tak dvakrát dražší než u nás, zvláště v turistických oblastech. A třeba severní pobřeží je jedna velká turistická oblast. Sice se občas dají najít velké obchody, jako jsou u nás supermarkety, ve kterých je trochu laciněji, ale takových je málo (v neděli mají zavřeno). Navíc všechno, co se na Krétě jmenuje supermarket, by se u nás jmenovalo koloniál nebo hokynářství. Supermarket je prostě název pro obchod, kde se dá koupit skoro všechno.

  • Jestliže máte zájezd do apartmánu nebo studia (tedy do ubytování, ve kterém je kuchyňka), nějaký rozumný objem jídla si vezměte s sebou, podle svého rozpočtu. Rýži a kolínka, nějakou konzervu, pití v prášku a tak.
  • Jestliže jedete do hotelového pokoje, počítejte s tím, že tam si nebudete moci vařit. Doporučuji sušenky a jednoduché konzervy.

Ceny v tavernách

Where are you from? Pokud řeknete, že z Čech (ček), prohlásí číšník "achoj" nebo "tobry den" a zkusí vám nabídnout slevu. Ovšemže ne všude.

Klasickou večeři s vínem, předkrmem a hlavním jídlem lze na Krétě pořídit od desti do patnácti euro, v sezóně a v turistickém centru to stojí dvacet. Pokud se držíte při zemi, tak se vejdete do osmi, ale to nejde všude. Kdo naopak vyhledává speciality a na ceny moc nekouká, může za večeři utratit kolem dvaceti euro.


Jídelní lístek s cenami z Mataly. Na severu bývá trochu dráž.


Ve vnitrozemí, kde neumějí anglicky, vás nechají objednávku vyplnit přímo na jídelní lístek. Zaškrtnete si, co chcete.


Běžná cedule uvádějící podobu a cenu jídel. Na rychlou orientaci dobré.


Dobrou tavernu poznáte mimo jiné podle toho,že část nabídky uvádějí pouze v řečtině, čímž lákají i místní, nikoli jen turisty.

 

Říká se, že krétské taverny jsou o něco málo dražší než v Řecku na kontinentě nebo na jiných ostrovech. Asi na tom něco bude. Když ale vlezete do taverny v sezóně a na hlavní třídě nějakého letoviska (všude kolem spousta Angličanů a Němců, kteří šponují ceny), tak se nemůžete divit. Obecně je pravděpodobně v západokrétských letoviscích trochu víc draho než na východě. Naopak na jihu (Paleochora, Plakias, Ierapetra) je laciněji, tam se koncem sezóny vejdete do devíti eur s celou večeří.

Alkohol

Kréta má několik alkoholických specialit. Ač etanolu neholduji, nemůžu je přejít bez povšimnutí.

Rakie (nebo rakia) je hroznová pálenka. Chutná to trochu jak slivovice (ale tu jsem měl naposledy před osmi lety, takže můžu kecat) a jde o nejběžněji podávaný alkohol.

Kréta: ouzu
Ouzu podávané jako pozornost s melounem a zmrzlinou

Druhý častý tvrdý alkohol je ouzu nebo ouzo, čert ví, jak se to píše. Jde o anýzovou kořalku. Pozor na ni -- komu nechutná anýz, ten se z toho v pohodě poblije. Zajímavé na ouzu je, že je to samo o sobě čirá kapalina, která se před podáváním ředí vodou. Při tom ředění se vytvoří bílá emulze, je to hezké kouzlo, jak to zbělá.


Lepší fotku retsiny nemám.

Retsina je zvláštní krétský druh vína. Je to bílé víno smíchané s pryskyřicí (z borovice halebské). Údajně je dobré na trávení. Mně retsina zpočátku docela chutnala, ale fakt nechutná každému. Později jsme nedopitou láhev retsiny používali na částečnou desinfekci vodovodní vody. Znám příhodu, jak retsina vznikla. Za nenáviděné turecké okupace když Turci přišli rabovat víno, tak do něj Řekové dali smůlu, aby měli Turci smůlu. Turci jim to proto nesebrali, ale Řekové dostali žízeň, tak se do Retsiny pustili a zachutnalo jim to tak. Druhá příhoda říká něco jiného. Že prý se tou pryskyřicí vymazávaly sudy.

Metaxa je něco jako brandy, dochucená archivními druhy muškátových vín, směsí bylin a růžových okvětních lístků. Sám jsem to nepil, ale prý to za ochutnání stojí.


Běžný štít se značkou piva Mythos

Pivo se v Řecku pije méně než u nás. Nejčastější značkou je tu Mythos. Nic moc, mohu-li soudit.

Většina běžných vín je na Krétě velmi dobrá. Jsou to spíše vína suchá a jakostní, nikoli odrůdová jako u nás. Zdejší hrozny mají spoustu cukru, a tak si to mohou dovolit.

V restauracích vám budou nabízet tzv. House Wine, tedy domácí víno (z domova). Není to nic víc než obchodní trik, nalijí vám průměrnou břečku. Skutečné domácí víno máte šanci ochutnat pouze v případě, že vás nějaký Kréťan z vnitrozemí pozve domů. Pak je nabízené víno tak silné, že si je sami Řekové ředí vodou (zpravidla z nějakého svatého pramene).

Ovoce a zelenina

Kréta: granátová jablka
Dozrávající hrozny

Kréta: fotka
Granátová jablka jsou na Krétě plevel

Kréta: pomerančovník
Zrající pomeranče v zahradách Fodele


Obchod s rybami v Miresu.

Myslel jsem si, že na Krétě bude spousta malých nebo pouličních prodavačů zeleniny a ovoce. Ale je jich tam méně než u nás. Ve vnitrozemí je jich málo a na severním pobřeží nejsou žádní. Je to myslím výsledek evropské zemědělské politiky (nesmyslně vysoké výkupní ceny, dotace na vývoz). V turistických oblastech (a v těch se pravděpodobně budete pohybovat, pokud nejste zazobanci) prakticky není možné koupit zeleninu nebo ovoce jinde než v běžných obchodech (nazývaných Supermarkety), jenomže to, co koupíte, bude ještě hnusnější, než z českých sámošek.

Trochu lepší je to ve vnitrozemí, kde se dají objevit normální obchody. Občas prodávají prapodivnou zeleninu a zvláštní plody. Něco z toho jsem zkusil koupit, ale obvykle nevím, jak to jíst a upravovat.


Artyčoky


Jakési lusky, snad druh fazolí.


Stamnagath, prapodivná zelenina.


Despola, pracovně jsem toto výborné ovoce nazýval mišpule

Nějaké ovoce se dá na podzim sehnat normálně v terénu. Zejména hroznové víno (to i v létě), fíky, pomeranče (na jaře), citróny (na podzim). Občas na to musíte ale mít trochu českou povahu, protože třeba pomerančovníky rostou většinou na pozemku, který vypadá jako něčí (neoplocená) zahrada. Fascinující jsou granátová jablka, která mnohde rostou jako plevel. Ale zase nejsou nic moc. Fíky jsou taky skoro všude, ale nejsou většinou zralé (dozrávají v zimě). Na druhou stranu je trhání dozrávajících fíků pro středoevropana docela zážitek.


Pochoutka: svatojánský chléb a nějaké citrusy

Až se dostanu na Krétu příště na podzim, zkusím si v kopcích natrhat svatojánský chléb -- lusky rohovníku. Koupil jsem si je letos v Tunisku a moc mi chutnají. Letos na jaře, jak byla mírná zima, ještě visely lusky loňské. Ale medově sladké byly už jenom některé.

Cukroví


Nahoře cukroví na váhu, dole dorty

Jak je na jihu teplo, musí každá sladkost plavat v cukru nebo v medu, aby se nezkazila. V Řecku jsme narazili na hodně menších cukráren, ve kterých prodávali zvláštní cukroví a pečivo na váhu. Později jsem zjistil, že to je balkava, podobná té, co je k dostání po celém Balkánu. Je to stejně dobré, jak to vypadá. Dámám doporučuju vyčlenit si položku v rozpočtu, protože zdejší cukroví je dost drahé (asi 400 Kč za kilo) a návykové. To, co je vidět na fotkách, plave v cukru. Nezapomeňte, že Krétě se dost dlouho říkalo Kandia, z čehož myslím pochází slovo "kandované". Baklavu jsem později sehnal například v Sofii, ale tak dobré to nebylo.


Listové těsto plněné ořechovou náplní.


Zámotky ze slaboučkých růžových nudlí.


Balené bonbony se kupují na váhu stejně jako třeba v Bulharsku

 

Kréta > Jídlo

Další moje stránky o jídle v různých zemích: turecká jídla, jídla v Portugalsku, bulharská jídla, tuniská kuchyně, jídlo v Gruzii, jídla na Madeiře, Marocké jídlo, jídla na Kanárských ostrovech 

Komentáře k této stránce - Jídlo na Krétě na diskusním webu najih.cz

rady pro turisty, lenochy a dobrodruhy

kreta.rovnou.cz píše Yuhů, © 2004 - 2023, +420 732 746 901, info@rovnou.cz kontakt.