Pláž Matala

Matala je snad nejznámější krétská mořská pláž. Nachází se na jižním pobřeží, ale víc na západ, v takovém tom výkusu (viz dole mapku). Pláž je zajímavá tím, že je na ní velmi tmavý (skoro černý) písek, z obou stran je uzavřena skalními masivy a jeden z těch masivů je plný jeskyněk, jakoby prokousaný ementál.

Severní útes s jeskyňkami

Koupání v Lybijském moři, opalování na černém písku

Podívejte se také na další fotky z Mataly.

Kousek dál jsou všudypřítomné řecké hotýlky a taverny, ale zdaleka ne tolik jako na severním pobřeží. Jsou soustředěny kolem starého centra vesničky Matala, z něhož dnes zbývá jenom cosi jako náměstíčko s moderní fontánou, dále chvilku pokračují kolem jižní skály. V Matale je pár malých samoobsluh a asi dvacet taveren, průměrně drahých. Za naprosto nejzajímavější místo považuji starý kostel, který je volně přístupný a vytesaný do skály, ale relativně málo známý. Dostanete se k němu z městečka podle nenápadných cedulek Old Church. Je úplně stranou, musíte chvíli hledat.

Starý kostel, Old Church. Původně šlo o skalní hrobku, obezděním vznikla místnost pro kostel.

Interiér starého kostela je volně přístupný. Cítil jsme vůni kadidka, hořely svíčky, po stěnách spousta ikon. Jak doma.

Pláž a městečko Matala byla v šedesátých a sedmdesátých letech vyhledávaným místem setkání Hippiesáků. Dnes už tam po Hippies není ani stopa, je to pouze turistický hoax. Všichni opravdoví krétští Hippies se už koncem dvacátého století přesunuli do Lentasu na jižním pobřeží. Možná potkáte nějaké převlečené prodavače korálků, aby měli tržbu. Občas někdo tvrdí, že v Matala skutečného starého Hippíka viděl. Může být.

Pláž je relativně úzká, takže v sezóně je zde dost plno. Opodál rostou tamaryšky, v jejichž stínu je ještě plněji. Moře bývá dost divoké a dno rychle klesá, takže deset metrů od břehu už jsem nestačil. Písek je hrubý, oblázkový (což je docela příjemné, poněvadž se nelepí na šaty) a dosti tmavý. U pláže je erární sprcha se sladkou vodou. Kvůli větru se musíte sprchovat ve dvou, kdy jeden "stíní vítr", protože jinak vítr beznadějně sfoukává vodu na stěny sprchového boxu.

Chcete-li si užít klidnou dovolenou na jednom místě, pak je Matala asi docela rozumné místo, až na to, že zde neseženete opravdu luxusní ubytování. Naopak chcete-li cestovat autobusem, tak se ubytování v Matale asi nevyplatí, neboť odsud jezdí jediný spoj do Miresu. Odjezdy v sedm a deset ráno jsou v pohodě, ale poslední příjezd do Mataly je někdy kolem půl páté, což je příšerně brzo. Autobusem odsud zvládnete maximálně Festos, Mires a možná Gortys či Heraklion. Půjčoven aut je v Matale dostatek, liší se v detailech.

Jedete-li ze severu, návštěvu pláže Matala doporučuji spojit s návštěvou paláce Festos nebo Agia Triada, autem je to kousek. Ve starověku prý záliv Matala sloužil jako přístav pro Festos a později pro římský Gortis. Samotná pláž v Matale je docela úzká, a oblíbená takže jedete-li zdaleka a chcete-li se vykoupat, zajeďte si raději 3 km severněji na pláž Kommos.

Do těch oplocených jeskyněk ve skále napravo od pláže (kromě těch těsně nad vodou) se v roce 2004 platilo vstupné (myslím že dvě eura), teď to tam zase už nikdo nehlídá. Jeskyně byly ve skále vytvořeny už v mladší době kamenné, hlavní "výstavba" ale probíhala v římském období. Není těžké poznat, že jde převážně o římské hrobky. Jedné z jeskyní se říká Brutova jeskyně, protože ji údajně navštívil římský vojevůdce Brutus (jehož znáte z Caesarova výroku "I ty, Brute?"). Skály kolem Mataly jsou geologicky velmi zajímavé. Některé vrstvy jsou velmi tvrdé, jiné naopak mazlavé jak jíl. Vůbec bych se nedivil, kdyby některé jeskyně vznikaly samy. (Na Matalu jsem si vzpomněl, když jsem v Bulharsku navštívil skalní klášter Aladža, je to trochu podobné.)

Procházky z Mataly

O geologické proměnlivosti matalských skal se můžete přesvědčit při procházce na Červenou pláž -- Red Beach. Leží od Mataly na jih. Jde se po ní přes kopec, buďto křivolakou a dosti nebezpečnou pěšinkou asi 200 metrů nad mořem (200 metrů nad pobřežím, nikoli 200 metrů od moře!), nebo zpočátku udržovanou cestou kolem penzionů, která se později provlékne přes sedlo a sestupuje k Red Beach. Cestou je zajímavé pozorovat měkkou krasovou skálu, jak se na útesech pomalu drolí do moře a moře si z ní ukusuje jak z ementálu. Podobně měkké skály u moře jsem viděl už jenom v bulharském městečku Balčik. Na Red Beach je malý zavřený domeček, ale jinak nic, pár slunečníků. Říká se, že se zde lidé často koupou bez plavek.

Druhá zajímavá pláž v dosahu procházky je pláž Kommos ležící asi 3 km na sever. Nejlepší cesta k ní ale vede matalským údolím, čímž se celá procházka protáhne tak na 5 km. Je to spíš na celý den. Samotné matalské údolí je také velmi hezká procházka na večer nebo odpoledne.

Z matalského údolí odbočuje na jih jiné údolí, které se asi jmenuje Štěpánské údolí, protože na jeho konci stojí u malého pramínku kostelíček svatého Štěpána. Procházka tak na hodinku na dvě. Sám pro sebe tomuto údolí říkám údolí krkavců, protože tam krkavci létali. V údolí se na drobných keřích pasou kozy a ovce, připadal jsem si jak na konci světa. Odbočku do Štěpánského údolí naleznete pod označením hotel Paradise.

Kamarádi mi říkali, že zkoušeli terénem na jihovýchod dojít do kláštera, který se jmenuje Odigitrias, tedy Moni Odigitrias. Ale prý to bylo dost vyčerpávající. Samotný klášter je ale hezký a působí uklidňujícím dojmem.

Varianty jména Matala: Mattala, Matalla. Řecky Ματαλα.

Ve stínu tamaryšků

U pláže jsou stánky

Na mapě střední Kréty najdete Matalu vlevo dole, na jižním pobřeží:

mapka centrální Kréty

České cestovky v letovisku Matala využívají tyto hotely: Fragiskos (nedoporučuju), Princess Europa (v pohodě), Matala Bay (panelák dál od moře, ale v pohodě), Valley Village (daleko od moře, ale hezký hotel), Zafiria (v pohodě).